Jdu cvičit a je 7 večer, to už přece potom jíst nebudu. A je jedno, že Insanity je šílený skoro hodinový HIIT program. Prostě si půjdu lehnout a přespat to.
Dopředu vím, že další den nebudu mít možnost cvičit. Co udělám ? Probudím se ve 3 v noci a odcvičím si to. Nekecám. Můj mozek byl totálně přeinstalovaný na mód cvičícího a stravovacího freaka. Nevím, co víc k tomu dodat.
Taky si pamatuji nespočet oslav/událostí, které jsem pročvihla, jenom protože jsem se bála toho, že tam bude jídlo nebo alkohol. Protože z alkoholu se přece přibírá (teď mi to přijde neskutečně absurdní, jak jsem mohla takhle přemýšlet).
Za co bych si tedy nejraději dala facku ?
1. ZA PROMEŠKANÉ ZÁŽITKY
Tento bod mě mrzí ze všeho nejvíc. Snad ani nejde popsat pocit, který jsem měla při vymýšlení výmluv, proč vlastně němůžu přijít. Taková pozvánka od kamarádů na pizzu ? Pardon, něco mám. A když už jsem tedy šla, tak jsem si dala zeleninový salát. A nebo nic.
2. ZA PŘEHNANÉ CVIČENÍ, ČTENÍ ETIKET SKORO I U OKURKY A KAŽDODENNÍ VÁŽENÍ
Já myslím, že tento bod mluví za vše. Opravdu jsem nejdříve např. u jogurtů kontrolovala kalorie, množsví cukru a blabla. Dát si Monte ? Neexistuje. Cvičit méně jak 6x týdně ? Neexistuje. Můj pravidelný denní režim bylo dojít domů ze školy, odcvičit si hodinu Insanity, najíst se, udělat něco do školy a jít spát. Pretty much this.
3. ZA UVĚŘENÍ SKORO VŠEMU, CO JSEM SI NĚKDE PŘEČETLA
Deset potravin, po kterých určitě zhubnete. Sacharidy jsou zlo. Žádné jídlo po 5 večer...A mohla bych pokračovat. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se dostala na správnou cestu za zdravým životním stylem. Tedy jinak, než jsem se dostala na správnou cestu za cestou za zdravým životním stylem. Stále tam totiž ještě nejsem, malými krůčky se ale posunuji dopředu.
Nejvíce mi pomohli otevřít oči zahraniční youtubeři, mohla bych zmínit například Jazmine Garcia, ObesetoBeast, Nikki Blackketter a mnoho jiných. Právě od nich jsem čerpala informace a právě oni mi vyvrátili ty výše zmíněné domněnky.
4. ZA STRACH I Z JEDNOHO KOUSNUTÍ DO NĚČEHO "NEZDRAVÉHO"
Dodnes si pamatuji, když jsme byli s kamarádkami na kafe, ke kterému jsme dostali zdarma dva malé croissanty. Do jednoho jsem si kousla a druhý nenápadně schovala do tašky. Tím to ale neskončilo, doma jsem si kvůli tomu jednomu kousnutí musela přidat 10 minut kardia. Dřív mi na tom nepřišlo vůbec nic divného a už vůbec nic špatného. A teď ? Nemám slov...
5. ZA OBVIŇOVÁNÍ DRUHÝCH Z NEPŘEJÍCNOSTI
Cokoliv mi kdokoliv řekl ohledně jídla, že bych měla začít jíst víc, že jsem až moc hubená, že si mám dát čokoládu...Všechno to pro mě byla závist. Prostě nevidím neslyším, jenom moje hubená zabedněná hlava. Nedošlo mi, že to semnou myslí dobře.
Bylo mi 15 let, kdy to všechno začalo. A víte co ? JE TO (na 98%) ZAMNOU. Vlastně mě to svým způsobem i posunulo. Vyhrabala jsem se z toho totiž sama a pořád se ještě dostávám na ten správný směr. Potkalo mě ZP (jako následek dlouhodobého odpírání), občas se v hlavě probouzeli (a někdy i probouzí) ti strašáci, ale já se nevzdávám. Bojuji. Snažím se dělat kroky vpřed a ne vzad. Samozřejmě,že někdy spadnu. Ale více důležité je se zase postavit a nevzdávat to.
Pokud se poznáváte v jednom, ve třech nebo ve všech bodech, máte před sebou ještě dlouhou cestu. Pravděpodobně si to ani nebudete chtít přiznat, vím to, protože jsem tam prostě taky byla. Základem posunutí vpřed je totiž přiznání si problému.
Pokud by někdo měl zájem a popovídání, poradění nebo cokoliv jiného, klidně mě můžete zkontaktovat na mém emailu: fitmaddie24@gmail.com
Přeji hodně štěstí :)
Úplně se v tom vidím, nebo podle tvého nadpisu, viděla bych se v tom před necelými 3 roky. Taky jsem znala jenom přijít ze školy, zacvičit, naučit, navařit a spát. Nejvíce si vyčítám velké prázdniny, kdy jsem dopoledne šla běhat a odpoledne ještě cvičila takže když už jsem se sešla s kamarádkama, tak to bylo až po 16h. Teď je kvůli škole nevídám vůbec. :( Někdy mi příjde, že pokud si člověk neprojde záchvatovým přejídáním/anorexií/bulimií a dalších nemocí, nenajde tu správnou cestu.
OdpovědětVymazathttps://wantbefitm.blogspot.cz/
Je to šílené, jak si člověk nic neuvědomuje.. Hlava dělá hodně.
VymazatJe to vtipné, ale nebyla jsem o nic moc jiná. Nicméně si myslím, že si tím zkrátka projde tak nějak každej a čím dřív, tím líp. Chybama se prostě člověk učí :) .. a pokud je to jen čtení etikety na okurce, tak je to vlastně ještě dost fajn :D
OdpovědětVymazatwww.linheart.cz
No každý projít.. Ne všechny holky si tím prošly a mají pořád zdravý vztah k jídlu. Ale pravda je, že se toto číslo rychle zvětšuje.
VymazatTaky bych si nafackovala za spoustu věcí z dob, kdy jsem byla mladší. Že jsem se nepustila do blogu i když jsem fakt chtěla a jen kvůli spolužákům to neudělala. Že jsem pořádně neřešila to, že mě šikanovali a nechala si ubližovat. Promrhala jsem spousty dnů sama doma a kdy jindy si má člověk užívat než když je mladý... no, je toho kupa. Jídlo jsem si nikdy neodpírala a jsem za to ráda, na světě je tolik dobrého jídla a než bych se vzdala tolika chutných pokrmů, tak bych raději měla pár kilo navíc :D :)
OdpovědětVymazatLady Lenna
Přesně to je to, o čem jsem psala v komentáři výš :)
VymazatNejlepší na tom je, že si to všechno uvědomuješ a nepokračuješ s tím do teď :) muselo to dát hodně práce se opět vrátit do normálního životního stylu :) já si nikdy ničím takovým naštěstí neprošla, takže v to nemůžu moc hodnotit :)
OdpovědětVymazatLittle Dreamer