Motivace ze správného úhlu

Konečně to můžu říct a bude to pravda. Trvalo mi to opravdu dost dlouho, troufám si říct že i pár let. Tahle "věcička" dá totiž mnohým zabrat v bojování proti ní, ale nic není nemožné a já jsem toho konečně příkladem.
Samozřejmě že jde o naši hlavu. Hlavu a mysl, která nás nutí přemýšlet nad (někdy i dost velkými) pitomostmi a zbytečně nám tak brání v naší pozitivní náladě. Já se v tom plácala tak dlouho, že už si skoro ani nevzpomínám, kdy to začalo. Ale 3 roky to budou určitě.

Pro vysvětlení, aktuálně mi je 19 a celá má snaha o lepší figuru začala někdy v 15-ti, kdy se přirozeně každý začíná zajímat více o svůj zevnějšek. A teď, upřímně, bych si dala facku. A stejně tak i ostatním dnes, když vidím, že dělají stejné chyby jako jsem dělala já, nebo i horší. Samozřejmě to berte s nadsázkou.
Každopádně o mé psychické přeměně z HUBNOUT, HUBNOUT, HUBNOUT - MÁLO JÍDLA, MÁLO JÍDLA... na CVIČIT, BÝT ZDRAVÁ A SPOKOJENÁ napíšu určitě samostatný článek, protože to je kapitola sama o sobě. A hlavně taky proto, abych pomohla alespoň jedné duši otevřít oči. A to by byla ta nejlepší věc vůbec.

Dnes to bude ale o MOTIVACI, která se u mne taky za poslední rok změnila. Možná si říkáte, jak se může motivace změnit. Prostě jsem motivovaná/ý a tečka. U mě ale změna nastala v tom, Z ČEHO A CO mě motivuje. Dříve to byly sexy modelky na plakátu za výlohou New Yorkeru, kde 190 cm dlouhá krasotinka s váhou 40 kg představovala novou plavkovou kolekci. Samozřejmě s nádherným opálením a zadkem jako vystřiženým, žejo.

A dnes ?

JÁ ! ! !

Pokud vám to přijde divné, přeji hodně štěstí ve vaší cestě. Máte ji před sebou ještě dlouhou. A já rozhodně taky. Abych se ale dostala k tomu, co tím vším chci vlastně říct :D. Jednoduše jsem se stala svým vlastním pohonným motorem. Těším se z vlastních změn a pokroků, z mého zdravotního stavu, že můžu chodit a běhat, zajít si do posilovny a tak dále. To totiž není zase taková samozřejmost, jak si někdo může myslet. Já to třeba jako samozřejmost brala a vůbec mě nenapadlo, že někdo tuto možnost nemá. Přelom nastal v okamžiku, kdy jsem si dostala do obou kolen vodu a tak pro mě jakákoliv fyzicky náročnější aktivita nepřicházela v úvahu skoro půl roku.
Mohla bych vám tady vypsat tipy jako "vytvořte si plán, stanovte si cíl, apod..", ale toho mi přijde plný internet. Tím nechci říct že to jsou špatné rady, naopak. Všechny tyto kroky vám určitě pomůžou a sama jsem si jimi řídila a stále i řídím.
Já bych tímto článkem chtěla docílit toho, aby jste se začali mít více rádi, obdivovali své tělo, chválili ho a těšili se z každé změny k lepšímu, kterou zpozorujete. A pokud se shodujete alespoň s jedním aspektem, tak vám z celého srdce GRATULUJI. Jelikož když změníte myšlení, změní se celý váš pohled na svět.

PŘÍSAHÁM :) !

Pozn. :

Rozhodla jsem se pravidelně přidávat články přesně tohoto typu. Nejenže mě je neskutečně baví psát, ale hlavně v nich čerpám z vlastních zkušeností. Má cesta byla opravdu dlouhá a trnitá a zdaleka nejsem tam, kde chci jednou být, ale nikdy se nepřestanu snažit a jít si za svým :) ! 

Pokud nechceš přijít o poznatky ohledně mé cesty >>>> clean eating > anorexie > záchvatové přejídání > intuitivní stravování > IIFYM, změny psychické a tělesné apod., přidej se k odběru a rozhodně ti žádný neunikne :).