neděle 17. září 2017

Vysokoškolský život ? Pohádka ..

Určitě si i vy často vyzualizujete, jak co a kde bude vypadat, jak to bude probíhat, kolik kafíček si vypijete, dortíků posnídáte, sklenek flašek vína vypijete a jak to všechno prostě bude super.
Nápad na tento článek mě napadl, když jsem si volila rozvrh na výšku. Na první ročník na výšce, abych byla konkrétní. Ono to totiž není vůbec, ale vůbec jenom tak.



Jelikož je to moje první "stěhování" do většího města, představuju si to jako nějakou pohádku. Brno. Velkoměsto. Možnosti. Kafíčka. Megahustokrutopřísné fitko. Taneční workshopy. Večerní dýchánky. Večerní toulky Brnem. Zážitky z kolejí.. A tady někde se ta pohádka trošku mění v hororovou verzi a kupu přednášek, učení a zkoušek.
Jenom tak zmíním, že jako obor jsem si zvolila Manažerskou informatiku. Informatiku jsem měla naposledy ve druháku na gymplu a ten kopec matematiky, co mě tady čeká, jsem viděla naposledy ve třeťáku na gymplu. To jsem si totiž potom myslela, jak přechytralé to rozhodnutí dělám, když si volím všechny semináře, jenom ne ty, které by jakkoliv připomínaly či navazovaly na matiku.
HA HA. Výborně Iveto, VÝBORNĚ.

No a teď se dostávám k tomu, že zvolit rozvrh není zase tak úplně lehká a jednoduchá věc. Jak si totiž mám navolit všechny ty povinnosti tak, abych stále stíhala všechna ta kafíčka a poflakování ? To si prostě musí člověk pořádně promyslet !
A protože taky nejsem žádný troškař, samozřejmě jsem si musela přidat ještě další aktivitu. Aktivitu, pro kterou jsem se rozhodla asi tak v pěti sekundách, co jsem si přečetla, že ji náš "tělocvik" na výšce nabízí.
Moji milí čtenáři, já jsem se rozhodla chodit na bojové umění. Já, která má problém dát někomu normální facku. A na jaké že to přesně bojové umění budu chodit ? KARATE DO A SEBEOBRANA. Po vygooglení si pár videí mě sevřel malinko pocit "okamžitě se běž odhlásit a dělej jakože nic". Ale neodhlásila. A teď se tam už i těším, protože mě vážně zajímá, jak se s tím poperu haha, vtípek v slovíčkaření :D.


Jaký ale měl být prvotní účel tohoto článku ? Srovnání představy a reality. Vysvětlím. Teď vám tady vypisuji, jak jsem celá natěšená na to, jak budu sedět v kavárně s notebookem a sešitem, popíjet Latte a pekelně se soustředit. Samotnou mě ale zajímá, jak to vlastně bude ve skutečnosti vypadat.
Kdo ví, co splní, a co absolutně nepopsatelně vyvrátí mé představy, až budu psát tento článek někdy třeba v lednu po prvním zkouškovém, s modřinami a zlomeným prstem z mého velmi chytrého pěti sekundového rozmýšlení. No, necháme se překvapit.

19 komentářů:

  1. Představy o výšce mám podobné a také si uvědomuji, že jsou daleko od toho, jak to ve skutečnosti bude. Přeji ti hodně štěstí na vysoké škole.
    Knihokopka

    OdpovědětVymazat
  2. tiež som si mysela, aký to bude super vysokoškolský život :D no a prišla som na to, že to tak ani nie je :) ❤ xx

    Simona | l i v e i n f o x w o r l d

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, taky jsem žila v takové bublině. Ano je to asi jak na které škole a hlavně kolik ma pak člověk předmětů a zaplněný rozvrh atd.

    Ja mam předposlední semestr tak plnej, ze ráno vyjdu z domu, odsedim si to ve škole do 6 do večera a pak domu akorat tak spát a pak další den zase na novo a to jeste do toho musím zakombinovat práci.

    I kdyz si člověk myslí ze bude mít čas na kaficka a posezení a přáteli nebo třeba fitko. Tak nakonec zjistí ze po tom celém umornem dni se mu ani nic jiného dělat nechce než jen zalest do postele a koukat na film nebo číst knížku :D to je aspon z mého pohledu.

    Měj se krásně ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No děsím se, jak se to bude v každém semestru měnit a přibývat.. :D

      Vymazat
  4. Predstavovala som si, aká to bude po maturite všetko malina, že budem už zarábať a do školy prídem raz za týždeň (keďže som na externom štúdiu). Ale keď som videl môj rozvrh, že soboty od 8.00 do 20:00 strávim v škole s tým, že ešte 1/2 hodiny ( podľa spôsobu dopravy) precestujem, veľmi rýchlo mi zamrzol úsmev na tvári :D.
    Realita je od predstáv až príliš drsná :D.

    BLOG: https://elivido.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  5. ach uplne chapem ako sa citis pred par rokmi som si hovorila presne to iste..ved prednasky su nepovinne ci? a preto som sedela na kazdej lebo mi to skratka nedalo ze studujem zadarmo a nechodila by som tam len preto lebo sa mi nechce... teraz sa stahujem do prahy a mam strach ze to skratka bude mega pecka a uplne ma to polozi na chrbat haha :D a za tu sebeobranu ta absolutne zivotne uznavam!!!
    Ivana xx

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za uznání, ale ještě není vlastně za co.. to se teprve uvidí.. :D :D

      Vymazat
  6. Tak jsme na tom teď úplně stejně. Příští víkend se stěhuji do města x km daleko od maminky, těším se, jak to bude všechno super, ale zároveň mi tak pomaličku dochází, že to možná super vůbec nebude. Měla jsem v plánu psát něco podobného, ale spíše si to nechám až zimu až to budu moct rovnou porovnat. A těším se i na ten článek od tebe, protože mě zajímá, jak to bude mít někdo s úplně jiným oborem. Tak hodně štěstí (mě i tobě) :D
    www.holkasnazorem.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  7. já asi neměla takové představy, ale realita byla podobná jak popisuješ. Stíhala jsem kafíčka, bojový sport i to učení :) i diskotéky a kolejní pařby.

    OdpovědětVymazat
  8. cítím se stejně, akorát já jdu na dálkové studium, protože už dva roky pracuji, takže taky jsem teď se nemohla dočkat, až mi zveřejní rozvrh (nevolím si ho, dostanu ho napsaný, protože jsme jen jedna skupina) a úplně čekám, kdy moje nadšení opadne :D což mě přivádí na nápad, něco na toto napsat a konečně se zas blogu věnovat :D

    Amaya

    OdpovědětVymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  10. Pro mě byl první rok na vejšce úplně odlišný od představ, nečekala jsem totiž, že budu zase muset dělat úkoly, soustředit se na všechny ty eseje, čtení, přepisování a k tomu se ještě učit na dílčí testy pro splnění zápočtů. A k tomu ještě pracovat :D Každopádně si myslím, že ať už máš jakákoliv očekávání od VŠ, tak z 80% to stejně bude úplně jinak, já také plánovala kafíčkování po vyučování, ale jediný kafe, který jsem si dávala bylo v knihovně nad čtením knih, z kterých jsem vypracovávala poznámky :D Hodně štěstí a ať se ti na škole daří! A hlavně pevný nervy :D

    www.nikolamills.com

    OdpovědětVymazat
  11. to sú len pocity pred tým, ako sa dostaneš do toho systému na vysokej po strednej škole. popravde, je to skok, všetko iné, je skok, zmena, facka života, že už sa musíš starať sa ma o seba a byť zodpovedná. ale budúci rok, keď budeš nastupovať do druháku, sa tomuto článku budeš smiať a že si si lámala hlavu nad takýmito blbosťami... plný rozvrh? ak neštuduješ niečo, čo potrebuje veľa praxe - prednášky vynecháš. a po mesiaci zistíš, že sú ti aj tak na nič a prespíš ich všetky, a ak nie sú povinné, ani tam nemusíš a štúdium je na tebe. takže plný rozvrh sa preriedi a tvoje vysnené sedávania v kaviarni je späť a to ti vravím ako človek, ktorý má už 4 roky na jednej vysokej za sebou a 2 na druhej pred sebou.

    skúškové už bude o inom, to bude mesiac intenzívneho snaženia sa napchať si veci z celého semestra do hlavy a viem, že v tomto nie som sama, ale aj to sa dá zvládnuť.

    takže nezúfaj, očakávania vráť späť a realita bude taká, akú si ju sama zariadiš ;).

    THE WORLD BY KEJMY ♥.

    OdpovědětVymazat
  12. Ja som ani nejake predstavy o kavickach nemala (kavickovala som dost na strednej :D) a vyska bola teda riadny zabijak, kavicky som sice velmi nestihala pocas celej VS, ale pracu k tomu ano (len nie v prvaku). No, ale o tom je vysoká :) zvyknes si a mozno aj nejaku zurku stihnes, ale jedno je iste, ma to svoju atmosferu :)
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  13. Já si málem navolila sebeobranu taky, bohužel ne vše nám krásně vychází v rozvrhu a ona byla jedinná, co vycházela, pro mé štěstí mi nakonec vyšlo kondičko, které jsem již měla... ne, že bych byla proti sebeobraně, ale pro mě by to asi nebylo :-D nedokážu si to představit a to vůbec. Jinak rozvrh je boj, to znám...

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat